Dragonforce – The Power Within

Píše se rok 2003 a britskému power metalovému seskupení, které krátce předtím kosmeticky upravilo název, aby se vyhnulo případným problémům se svými brazilskými kolegy, z DRAGONHEARTS na mně v té době neznámou kapelu DRAGONFORCE, vychází první regulérní studiové album „Valley of the Damned“. Milovníci hutného, bleskově svižného metalu s fantasy texty zaplesali nad svěžím vánkem, jenž provětral škatulku, do níž byla tato forma metalu uzavřena. Rok na to talentovaní Britové nadchli svou rychle vzniklou fanouškovskou základnu podruhé počinem „Sonic Firestorm“ a zdálo se, že DRAGONFORCE nic nezastaví. Ale kdyby šlo vše podle plánu, byl by hudební průmysl nudně dokonalý (nebo dokonale nudný, jak kdo chce), přišel totiž nečekaný útlum. Posluchači si všimli, že na dalších dvou CD je si vše tak nějak podobné a pomalu to začíná být docela nudné. Bylo jasné, že je potřeba nový impulz (pomineme-li změny v sestavě) a tak si kapela dala tvůrčí pauzu, přivedla nového zpěváka Marca Hudsona a po čtyřech letech, v dubnu letošního roku, vydala novinku s názvem „The Power Within“. A vše je zpět, zase ten chladivý vánek příjemně ochlazující v horkých dnech, DRAGONFORCE se vrací v plné síle a možná ještě o chlup lepší než ve svých začátcích.
Dost bylo plkání, naprosto upřímně hlásím, že mě album potěšilo a bavilo. Ne snad, že by přišla nějaká nečekaná změna, pořád je to hodně svižný power metal s epickým nádechem, dokonalou souhrou kytar a optimisticky plápolajícími refrény, DRAGONFORCE si prostě drží svou tvář, možná tak jen pomohla delší odmlka, při níž se fanouškům po kapele zastesklo. Deset nových písní (z toho jedna se na albu nachází dvakrát – jednou v akustické verzi), které kapela nabízí, znovu rozdává radost na všechny strany. První z nich je „Holding On“, hned na úvod vítají posluchače kytary v pozadí, sebejistě se přesouvající, za doprovodu ječáku Marca Hudsona, do klasicky pekelného tempa, vše však láme těsně za polovinou písně parádní kytarové sólo, aby pak dílo vyvrcholilo dechberoucím závěrem. Podotýkám, že jde o nechutně návykovou záležitost velice snadno se dostávající pod kůži. Následující „Fallen World“ přináší snad ještě rychlejší tempo s nádechem poctivého speedmetalu, to paradoxně způsobuje, že vše zní poněkud nově (tedy alespoň pro tvorbu DRAGONFORCE), připomínat skvělou spolupráci obou kytaristů (Herman Li, Sam Totman) je snad zbytečné, kapela znovu sází na chytlavý refrén a optimistickou náladu, kterou posluchače jednoduše rozhýbe.

Na řadu přichází „Cry Thunder“, ta byla do světa vypuštěna i s videoklipem (nepochybně leží pod recenzí), je příjemně vyvážená a uchu posluchače neunikne také výrazný klávesový podklad. A zase zpět k speedmetalovému kusu s „Give Me The Night“, ostré riffy na úvod a sluchovodům lahodící přehazovaná obou kytaristů. První půli uzavírá jediná časově rozmáchlá píseň „Wings of Liberty“ trvající přes 7 minut. Začátek navodí poklidnou atmosféru, ta se ale rychle změní v obvyklé svižné tempo. Směrem k tomuto mám první podstatnější výtku, ta má ovšem čistě osobní nádech, u těchto delších písní mám jako hudební maniak rád změny nálad, zjevné přechody, jakmile se vše nese v jednom duchu, začínám se malinko nudit a k tomu se schylovalo i tady, ale není to tak zlé, většina skalních fanoušků by mě za to tak maximálně nakopla.

Druhá půlka alba je trošku ochuzena, otevírá ji a zároveň také uzavírá písnička „Seasons“ nesoucí se v klidnějším duchu, než jsme u DRAGONFORCE zvyklí. Celkově pak vychází jako nejslabší článek alba, nemá totiž zjevný vrchol a trošku mě mrzí, že dostala prostor hned na dvou místech nové desky, nejvýraznější kaňka na jinak skvělém albu. U songu „Heart of the Storm“ jsem si okamžitě vzpomněl na starší počiny kapely, bohužel zrovna z toho nešťastného „nudného“ období, faktor Hudson je však nakonec silnější a člověk rád přejde, že už to nejspíš někde slyšel. „Die By the Sword“ mi konečně přinesla mnou žádané změny tempa a nálad, kytaristé si se svými nástroji hrají a Marc za mikrofonem mi dokonce chvílemi připomínal mého oblíbence Tima Kotipelta. Když vynechám, jakože jsem to úspěšně udělal, akustickou verzi „Seasons“, album uzavírá parádní „Last Man Stands“, ta má v sobě znovu to nejlepší, co ze sebe jsou schopní pánové z DRAGONFORCE dostat. Palec nahoru!

Asi jste z čtení této recenze vyvodili, že v závěru vše znovu shrnu v jednu velkou pochvalu. Chtěl bych podotknout, že přes všechnu chválu zpěváka a kytaristů si obdiv zaslouží také klávesák Vadim Pružanov skvěle podbarvující zbylé nástroje a hlavně zbytečně se nevnucují posluchači, což bývá často na škodu. Bubeník Dave Mackintosh skvělé zvládá rychlé speedmetalové pasáže a dodává hudbě ten správný říz a přes veškerou nenápadnost svou práci výborně odvádí i Frédéric Leclercq. Jeden vedle druhého, ač jsou většinou z různých zemí, působí celistvě a skvěle si sedli. Nový zpěvák Marc Hudson kapelu oživil a já jen doufám, že kapela se v této sestavě udrží delší časový úsek. Albem „The Power Within“ si totiž našlápla k velkému ohlasu u fanoušků a také vyprodaným koncertům.

Žáner: power metal
Krajina pôvodu: Veľká Británia
Vydavateľstvo: Electric Generation Recordings
Dátum vydania: 15.4.2012
Web-stránka: www.dragonforce.com
Zostava:
Marc Hudson – vokály
Herman Li – gitara, spev
Sam Totman – gitara, spev
Frédéric Leclercq – basgitara, spev
Vadim Pružanov – klávesy, spev
Frédéric Leclercq – basgitara, spev
Dave Mackintosh – bicie, spev
Diskografia:
Valley of the Damned – 2003
Sonic Firestorm – 2004
Inhuman Rampage – 2006
Ultra Beatdown – 2008
The Power Within – 2012
Tracklist:
Holding On (4:57)
Fallen World (4:10)
Cry Thunder (5:18)
Give Me the Night (4:30)
Wings of Liberty (7:24)
Seasons (5:06)
Heart of the Storm (4:45)
Die By the Sword (4:39)
Last Man Stands (5:13)
Seasons (acoustic version) (4:27)

Defintíva:
Bez výčitek si dovolím nazvat album
 „The Power Within“ od britských power
 metalistů DRAGONFORCE jedním z vrcholů
 letošního roku v rámci tohoto subžánru.
Sáček plný chytlavých melodií, skvělých hudebních
 výkonů, parádního zpěvu, který vám po otevření
 vpálí do obličeje optimismus a dobrou náladu.
Doporučuje 8,5 z 10 powermetalistů!!

Autor: Deek

Hodnotenie autora: 8,5 / 10

1 – absolútny prepadák, 2 – otrasné, 3 – slabé, ale stojí za povšimnutie, 4 – priemer s nedostatkami, 5 – priemer s ambíciami, 6 – dobré, 7 – veľmi dobré, ostane dlho v pamäti, 8 – výborné, 9 – strhujúce, nezabudnuteľné dielo, 10 – genialita, pravá Valhalla