Sonata Arctica – Pariahs Child

Téměř po dvou letech se vrací hvězdy severského power metalu SONATA ARCTICA s novým albem nazvaným „Pariahs Child“, kolem kterého se nesla zajímavá prohlášení o návratu ke kořenům a oslavě 15ti let na scéně. Musím říct, že tyhle výroky mě docela překvapily, protože sám Tony Kakko několikrát jasně řekl, že na klasické, rozjuchané a téměř speed metalové pecky typu „San Sebastian“ můžeme zapomenout, protože ho již nebaví takový styl hudby psát (stačí vzpomenout s jakým odporem prezentoval písničku „Only the Broken Hearts (Make You Beautiful)“ z posledního alba, jenž jako jediná zněla jakž takž jako stará Sonata). Kde je tedy pravda?
Nebudu to dlouho protahovat, z větší části šlo o reklamní nesmysly snažící se donutit fanoušky ke koupi. Chytře zvolený single „The Wolwes Die Young“ tenhle zbytečný povyk ještě přiživil. Na první poslech totiž zaujme chytlavým refrénem a člověk by snad Kakkovi tuhle kamufláž i sežral. Stačí však pár poslechů a zjistíte, že je to písnička tak obyčejná, až to není pěkné. To nejhorší však je, že pořád patří k tomu lepšímu z celého alba. Zbytek je silně nevyrovnaný, a to dokonce v rámci jednotlivých písní. To v praxi znamená, že mezi některými absolutními nesmysly najdete několik velmi kvalitních pasáží, které ale kapela okamžitě zabije návratem k dalšímu pokusu o „vyšší metal“.



Korunu celému albu nasadila SONATA ARCTICA v naprosto zbytečné baladě „Love“, což mě velice mrzí, protože Tony slaďáky uměl velice dobře. Místo toho, aby zaváhání napravil, hodí za tenhle kousek písničku „Larger Than Life“, která má 10 (!!slovy „deset“!!) minut. Omluvte ten výraz, ale považuji za totální zhovadilost vytvořit takhle rozsáhlé dílo, když mám problém napsat kompaktní song sotva poloviční délky. Ve výsledku je to roztahané, nudné a nekonečné. A to nemluvím o samotném frontmanovi kapely, který z nepochopitelných důvodů uměle degraduje svůj, jinak velice kvalitní hlas, a snaží se hrát na Joshe Grobana, jenž mu pravděpodobně zněl v uších, když tuhle píseň psal.

Abych nebyl jen kritický, najdou se zde i světlé momenty. Ve většině písní najdete třeba minutu, která zní zajímavě a kdyby se tenhle dobrý nápad rozvinul, výsledek mohl být alespoň tak dobrý, jako na posledním albu. Z mého pohledu je nejlepší písnička „Blood“, která mi svým atmosférickým začátkem trochu připomíná temnou „Everything Fades To Gray“ z alba „The Days of Grace“, i když je ve výsledku o mnoho svižnější. A velice kvalitní je také následující „What Did You Do in the War, Dad?“. Ta konečně přináší nějaké ty emoce, i když je podivně přeseknuta napůl, což trošku kazí dojem a opět působí tak trochu rozpadle, ale poslouchat se rozhodně dá.

„Pariahs Child“ považuji za nekompaktní, nevyrovnané a tudíž nepovedené CD. Tony Kakko se čím dál víc stylizuje do rockového, až popového zpěváka (myslím samozřejmě hlasový projev – i když naživo dokazuje, že metal pořád v hrdle má), kapela čím dál víc potlačuje kytary a do popředí hrne klávesy a trošku tím ničí zvuk. Je mi to líto, protože SONATU ARCTICU mám rád a líbila se mi i poslední komplikovanější alba. Klidně Kakkovi prominu, že už nechce hrát ten prosťoučký power metal, ale tudy cesta rozhodně nevede. Na hodnocení nepřidají ani neustálá tvrzení, že se tady kapela vrátí ke kořenům, což je holý nesmysl. Naopak, snaha vytvořit něco většího, či honosnějšího se kapele naprosto rozsypala pod rukama. Bohužel..

Žáner: heavy rock/power metal
Krajina pôvodu: Fínsko
Dátum vydania: 28.3.2014
Vydavateľstvo: Nuclear Blast Records
Web: www.sonataarctica.info
Zostava:
Tony Kakko  – vokály
Elias Viljanen – gitary
Pasi Kauppinen – basgitara
Henrik Klingenberg – klávesy
Tommy Portimo – bicie
Diskografia:
Ecliptica – 1999
Silence    – 2001
Winterhearts Guild – 2003
Reckoning Night – 2004
Unia – 2007
The Days of Grays – 2009
Stones Grow Her Name – 2012
Pariahs Child – 2014
Tracklist:
The Wolves Die Young (4:11)
Running Lights (4:23)
Take One Breath (4:18)
Cloud Factory (4:16)
Blood (5:54)
What Did You Do in the War, Dad? (5:12)
Half A Marathon Man (5:43)
X Marks the Spot (5:21)
Love (3:46)
Larger Than Life (10:00)
Definitíva:
Nové album „Pariahs Child“ od finské SONATY ARCTICY
 je velkým zklamáním. Přes všechna prohlášení
 o návratu ke kořenům, jde jen o nekompaktní
 a nevyrovnaný pokus navázat na komplikované,
ale kvalitní poslední album. Tonymu Kakkovi a jeho
kumpánům se to však malinko rozpadlo pod rukama.

Autor: Deek

Hodnotenie autora: 4 / 10

1 – absolútny prepadák, 2 – otrasné, 3 – slabé, ale stojí za povšimnutie, 4 – priemer s nedostatkami, 5 – priemer s ambíciami, 6 – dobré, 7 – veľmi dobré, ostane dlho v pamäti, 8 – výborné, 9 – strhujúce, nezabudnuteľné dielo, 10 – genialita, pravá Valhalla